Vladimír Štědroň

Vladimír Štědroň
Vladimír Štědroň
Základní informace
Narození	30. března 1900; Vyškov ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	12. prosince 1982 (ve věku 82 let); Brno ; Československo
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Brně
Žánry	klasická hudba
Povolání	hudební skladatel, pedagog, právník, klavírista, varhaník, violista, dirigent, hudební pedagog, soudce, sbormistr a vysokoškolský učitel
Příbuzní	bratři; Miloš Štědroň; Bohumír Štědroň; Jan Štědroň; synovci; Miloš Štědroň; Jiří Štědroň
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimír Štědroň (30. března 1900 Vyškov^[1] – 12. prosince 1982 Brno) byl český právník, klavírista, varhaník, violista, dirigent, hudební skladatel a pedagog.

Život

Byl synem vojenského hudebníka, kapelníka, ředitele kůru a učitele hudby ve Vyškově, Františka Štědroně (1868–1928). U otce získal základní hudební vzdělání i první praxi a již ve 14 letech začínal komponovat. Ve Vyškově vystudoval gymnázium, ale již v té době se podílel na hudebním životě města. Hrál na klavír, varhany, violu a dokonce i dirigoval. Vstoupil na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a během studia práv navštěvoval i konzervatoř, kde studoval skladbu u Josefa Bohuslava Foerstera, Vítězslava Nováka a Josefa Suka. Současně působil i jako sbormistr a klavírní doprovazeč.

Po absolvování Právnické fakulty se stal sekretářem Vrchního soudu v Brně a na Masarykově univerzitě navštěvoval přednášky z hudební vědy. Za nacistické okupace byl okresním soudcem v Klatovech a v letech 1945–1950 v Kolíně. Od roku 1950 pracoval jako právník Finanční prokuratury v Praze a v letech 1950–1951 působil jako lektor na Akademii múzických umění. Zároveň byl pověřen přednáškami na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a na Konzervatoři.

Ve svých skladbách byl pokračovatelem svých učitelů Vítězslava Nováka a Josefa Suka. Byl skladatelem bohaté invence a živého smyslu pro zvukovou barevnost a vroucí výraz.

Jeho bratři byli rovněž vynikajícími hudebníky. Miloš Štědroň (1902–1970) a Jan Štědroň (1907–1981) byli znamenitými houslisty a Bohumír Štědroň (1905–1982) se stal jedním z předních českých muzikologů. Hudbě se věnují i jeho synovci, skladatel, pedagog a muzikolog Miloš Štědroň a zpěvák a herec Jiří Štědroň.

Dílo

Melodramy

Rákosí (1921)
Moře (1921)

Klavírní skladby

Dumka (1920)
Humoreska (1920)
Burleska (1928)
Deux momente musical (1953, čestné uznání Svazu československých skladatelů)
Sonatina (1957)
Pět prostých skladbiček (1963)

Komorní hudba

1. smyčcový kvartet (1921)
Vánoční fantasie na lidovou píseň pro smyčcové kvarteto (1923)
Ukolébavka pro housle a klavír (1941)
2. smyčcový kvartet (1945)
Švédský motiv pro housle a klavír (1955)
Malá domácí suita pro dvoje housle a violu (1937)

Orchestrální skladby

Předehra k Fidlovačce (1916)
Fantastické scherzo (1920)
Přeludy (symfonická báseň, 1936, cena ČAVU)
Slavnostní vojenský pochod (1951)
Lidové taneční fantasie (čestné uznání SČS, 1955)
Poetická polka (1952)
Babička tančí (1954)
Symfonická předehra „Alla Marcia“ (1957)

Písně

Svítání (písňový cyklus, 1921)
Na zemi své (1944)
Probuzení (1920)
Láska (1920)
Hanácká (1933)
Dež bode nejhůř (1941)
Štěstí (1944)

Sbory

Dětem (cyklus dětských sborů s doprovodem houslí, 1954)
Ukolébavka (slova Jaroslav Seifert, 1942)
Jdou stíny duší (slova Jaroslav Vrchlický, 1920, cena pěveckého svoru Smetana)
Učedníci (slova Adolf Heyduk, 1920)
Na té naší Hané (1939)
Ostravští havíři (slova Petr Bezruč, 1953)

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Vyškov

Literatura

Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
Nekrolog. Hudební rozhledy, 36,1983,č.3,s.117

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimír Štědroň
Vladimír Štědroň v Encyklopedii dějin města Brna
Stránky města Vyškova

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu farnost Vyškov

[1]